
- Mnoho rodičů autistických dětí je zoufalých kvůli nedostatku účinných možností léčby
- Lékařské konopí často představuje poslední naději na zlepšení stavu jejich dětí
Autismus a konopí ve zkratce
- Autismus je skupina poruch, které ovlivňují vývoj mozku a způsobují problémy s komunikací, potíže se sociální interakcí a někdy také sklony k sebepoškozování.
- Autismus je způsoben kombinací genetických mutací a vnějších vlivů, jako je pokročilý věk rodičů při početí nebo komplikace během těhotenství
- Při léčbě lidí s autismem se lékaři zaměřují spíše na terapii, například na výuku sociálních dovedností a snahu o změnu chování, než na používání léků
- Dosud nebyly provedeny žádné oficiální studie zabývající se léčbou autismu konopím, přesto se stále objevuje více pozitivních zpráv od lékařů i rodičů
- Nedostatek oficiálních vědeckých údajů brání lékařům schválit konopí jako oficiální lék na autismus
- Velké množství aktivních sloučenin v konopí ztěžuje určení správné dávky pro děti, což je důvodem, proč se v lékařské komunitě objevily kontroverze ohledně jeho použití.
Autismus a kontroverze kolem konopí
Podávání lékařského konopí nemocným dětem je stále velmi kontroverzním tématem, a tak kvůli nedostatku oficiálních studií, které by potvrdily jeho účinnost při autismu, si lékaři jednoduše nedovolí konopí předepisovat.
Hlavním důvodem akutního nedostatku oficiálních studií je skutečnost, že zdravotnické instituce se bojí testovat konopí na dětech kvůli mnoha aktivním sloučeninám (kanabinoidům), které obsahuje a které jsou vnímány jako potenciálně nekontrolovatelné proměnné.
Při absenci empirických dat však stoupá vlna anekdotických důkazů, které ukazují, že konopí dělá autistické děti šťastnějšími a zdravějšími, což zaujalo pozornost několika lékařů.
„Anekdotická tvrzení by neměla být přehlížena," říká doktor Daniel Piomelli, jeden z předních světových neurologů a výzkumníků studujících endokanabinoidní systém. Členové Kalifornské univerzity v Irvine v současné době neuvažují o předepisování konopí pro léčbu autismu, ale jsou si vědomi rostoucí odezvy. „Anekdotická tvrzení jsou pro nás ukazatelem. Naznačují, že je zde něco, co musí být buď potvrzeno, nebo vyloučeno."
To je přesně to, o co se pokouší doktor Giovanni Martinez, klinický psycholog z Portorika. Mimo jiné založil nadaci SURF4DEM, která seznamuje děti a rodiny postižené autismem s terapeutickými vlastnostmi a účinky surfování.
Martinez v současné době zkoumá terapeutické možnosti léčby autistických dětí CBD extraktem a hlásí slibné výsledky. Popisuje jeden konkrétní případ, kdy dítě poprvé promluvilo po užití konopného oleje, který používalo dvakrát denně. Dále, po pouhých třech týdnech léčby, dítě, které bylo do té doby neverbální, vykázalo významný pokrok v jazykových dovednostech.
Martinez také uvedl, že: „zpočátku bylo dítě tak frustrované svou neschopností komunikovat, že začalo vyvádět a zranilo se. Teď, když se dokáže vyjádřit, usmívá se a užívá si život. Vidět dítě, které zpočátku nebylo schopno komunikovat a pak dosáhlo zlepšení kvality života pro sebe i svou rodinu, je úžasné."
Joeyho kmen
Další příběh úspěchu pochází od Mieke Hester-Perez, zakladatelky nadace Unconventional Foundation for Autism a členky představenstva společnosti Cannabis Science. Mieke pochází z konzervativní rodiny, jejíž členové mají hluboké kořeny u policie, což je pro zastánkyni konopí přinejmenším neobvyklé. Je ale také matkou Joeyho, chlapce, pro kterého Aaron Justin z Buds and Roses Collective společně s mistrem šlechtitelem konopí Kylem Kushmanem vyšlechtili Joeyho kmen.
Hester-Perez se ke konopí obrátila až ve chvíli, kdy byl Joey, trpící autismem, diagnostikován s Duchennovou svalovou dystrofií – vzácnou a agresivní degenerativní poruchou svalů. Podle lékařů mu zbývalo jen 6 měsíců života, během kterých měl užívat směs léků s řadou závažných vedlejších účinků. Navíc v té době už bral kolem 13 různých pilulek denně.
Při snaze najít méně škodlivé metody léčby, které by mohly prodloužit Joeymu život, narazila Hester-Perez na konopí. Ze zvědavosti začala svému synovi podávat potraviny obsahující lékařské konopí. Krátce nato začal Joey navazovat oční kontakt, což je běžný problém u dětí s autismem. Konopné potraviny také zdánlivě stimulovaly jeho chuť k jídlu a Joey začal přibírat na váze. Nyní, 6 let po fatální diagnóze, je Joey šťastné, společenské a prospívající dítě.
Navzdory dobrým výsledkům čelila Hester-Perez kritice ze strany některých odborníků z lékařské a vědecké komunity. Hester odpověděla následovně: „Dokud neprojdete cestou, kterou jsme prošli Joey a já, dokud neuvidíte, jaké to dítě bylo, než začalo užívat konopí, a jak velký pokrok udělalo od té doby, co ho začalo užívat, jak moc se jeho život zlepšil, nemůžete soudit."

Co je autismus?
Autismus, neboli porucha autistického spektra (PAS), je soubor komplexních poruch vývoje mozku. Jako „spektrum" postihuje PAS jednotlivce v různé míře, ale obecně platí, že člověk s autismem trpí třemi hlavními příznaky:
- Problémy s komunikací
- Problémy se sociální interakcí
- Opakující se, většinou sebepoškozující vzorce chování
Zatímco některé děti s PAS jsou považovány za intelektuálně postižené, jiné jsou charakterizovány jako „vysoce funkční" – mohou vynikat například v hudbě, matematice nebo umění. Kromě toho se některé příznaky mohou s přibývajícím věkem zlepšovat. Jiné děti s autismem však nejsou schopny komunikovat a mohou se zapojovat do sebepoškozujícího chování.
Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí odhaduje, že 1,5 %, tedy 1 ze 68 dětí narozených v USA, je diagnostikováno s PAS. Počet diagnostikovaných dětí se za posledních 40 let zvýšil desetkrát, přičemž chlapci jsou k autismu pětkrát náchylnější než dívky.
Co způsobuje autismus?
Až donedávna byla odpověď „Nevíme." Nyní však víme, že neexistuje jen jedna příčina. Výzkum nám říká, že autismus lze vysledovat zpět k ranému vývoji mozku.
Teprve v posledních letech výzkumníci identifikovali řadu mutací a vzácných genetických změn, z nichž několik může hrát roli katalyzátoru autismu. V jiných případech může být autismus způsoben kombinací vlivů prostředí a genetických predispozic, které ovlivňují raný vývoj mozku.
Skupiny, jako je Organization for Autism Research, financují výzkum zaměřený na odhalení autismu v mladším věku, protože nejzřetelnější příznaky vyplouvají na povrch během 2. až 3. roku života. Dřívější diagnóza proto může znamenat účinnější léčbu.
Mezi další rizikové faktory mohou patřit:
- Věk rodičů při početí
- Onemocnění matky během těhotenství
- Problémy během těhotenství nebo porodu, například nedostatečný přísun kyslíku do mozku dítěte
Žádný z těchto vlivů sám o sobě autismus nezpůsobuje, ale v kombinaci s genetickou predispozicí se riziko zvyšuje. Podle povzbudivých důkazů však ženy mohou snížit riziko vzniku autismu u svých dětí dodržováním stravy bohaté na kyselinu listovou a užíváním prenatálních vitamínů před početím i po něm.
Současné metody léčby autismu
Každé autistické dítě je jedinečné. To, co funguje u jednoho dítěte, může mít u jiného nepříznivý účinek.
Nejméně kontroverzní formou léčby je behaviorální terapie, která zahrnuje například nácvik sociálních dovedností nebo sezení vedená rodiči pod dohledem terapeuta. Studie prokazují pozitivní dopad dvou behaviorálních intervencí aplikovaných v raných letech dítěte:
- Lovaasův model založený na aplikované analýze chování
- Early Start Denver Model
- Další zkoumané a ověřené terapie, které mohou být účinné, jsou:
- Terapie klíčovou reakcí
- Floortime
- Verbální behaviorální terapie
S přibývajícím věkem se stávají účinnějšími rozsáhlé strukturované terapeutické aktivity, rozvoj sociálních dovedností, rozvoj motorických dovedností a nácvik řeči.
Překvapivě je pro autismus schváleno velmi málo léků. Ve skutečnosti existují pouze dva schválené léky na podrážděnost spojenou s autismem, ale dosud nebyl schválen žádný lék, který by dokázal léčit 3 hlavní charakteristiky autismu – problémy s komunikací, problémy se sociální interakcí a opakující se vzorce chování.
Těmito 2 schválenými léky jsou:
- Risperdal
- Abilify
Přestože tyto dva léky mohou přinést úlevu snížením podrážděnosti, sebepoškozujícího chování a výbuchů agrese, nesou s sebou také vážné vedlejší účinky, jako je cukrovka, výrazný přírůstek hmotnosti, gynekomastie (růst prsní tkáně u mužů), muskuloskeletální poruchy a srdeční problémy.
Další dostupné léky jsou pouze experimentální s neznámými riziky, nebo léky určené pro stavy podobné autismu, jako je ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou), poruchy spánku a deprese.
Například:
- SSRI (antidepresiva)
- Stimulancia, jako je Ritalin nebo Adderal
- Naltrexon, lék na závislost na alkoholu nebo opiátech, který snižuje opakující se sebepoškozující chování.
Je důležité poznamenat, že žádný z těchto léků nebyl klinicky testován na rizika nebo pozitivní účinky u dětí s autismem. Kromě toho je určení správného léku a správné dávky přinejmenším problematické.

Může konopí léčit autismus?
Stále více rodičů autistických dětí, frustrovaných nedostatkem možností léčby, se obrací ke konopí. Mnozí z nich slyšeli zprávy o účinnosti léčby konopím, zatímco jiní četli o slibných výsledcích u dětí s epilepsií. Klinické studie podporující tato tvrzení však dosud neexistují.
To však neznamená, že neexistuje žádný slibný výzkum:
- Studie z roku 2013 provedená doktorem Dariem Siniscalcem zjistila, že některé funkce konopí, přesněji jeho působení na CB2 receptory, mohou být užitečné i při léčbě autismu.
- Studie publikovaná doktorem Csabou Foldym na Druhé univerzitě v Neapoli ve spolupráci s Lékařskou fakultou Stanfordské univerzity v roce 2013 zjistila, že změny v endokanabinoidní signalizaci mohou přispívat k rozvoji autismu.
- Podle Autism Research Institute lékařské konopí zmírňuje úzkost, panickou poruchu, hněv, ničení majetku a sebepoškozování.
- Doktor Daniele Piomelli a doktor Olivier Manzoni zjistili, že některé sloučeniny v konopí mohou zlepšit problémové chování u dětí trpících autismem nebo syndromem fragilního X.
Dále vědecký tým vedený doktorem Piomellim zjistil, že kanabinoidy nejsou důležité pouze pro regulaci normálního sociálního chování, ale mohou se také podílet na dysfunkčním chování, které doprovází určité formy autismu. Piomelli popisuje proces následovně:
"Endokanabinoidy nabízejí naději na normalizaci sociálního chování u dětí s autismem tím, že posilují sociální aktivitu a narušují jejich destruktivní chování."
Stojí léčba konopím za rizika?
Protože se vědci řídí důkazy, jen málokdo z nich je ochoten doporučit konopí pro léčbu autismu. Ve srovnání s léčbou epilepsie, která je zmiňována v záznamech sahajících až do roku 1843, pro většinu lékařů prostě není dostatek důkazů, aby mohli konopí s klidným svědomím předepisovat jako lék.
Piomelli varuje, že dávkování může být problematické a většina rodičů nemusí být dostatečně vybavena znalostmi potřebnými k posouzení a sledování správného dávkování. Dělat to bez vedení kvalifikovaného odborníka může mít vážné následky.
„Farmakologie je celá o dávkování. Malé dávky mohou být prospěšné, zatímco velké mohou způsobit škodu. Jedna věc, kterou lidé potřebují pochopit, je, že i když má endokanabinoidní systém ochrannou roli, neznamená to, že aktivace tohoto systému nemůže být nebezpečná. Stále existuje riziko, že se endokanabinoidní systém obrátí proti vám. Například i když je záměrem zlepšit sociální chování, může nastat přesný opak."
„Skutečnost, že jde o rostlinu, věci dále komplikuje. Většina farmakologických léků obsahuje pouze jednu aktivní sloučeninu, ale konopí jich obsahuje stovky. To může být na jedné straně dobré a na druhé špatné. Mnozí připisují účinnost konopí takzvanému doprovodnému efektu, tedy synergii mezi sloučeninami. Zatímco synergie může být docela prospěšná, určení konkrétního procesu a sloučeniny, která nám v daném případě pomáhá, je stále velmi problematické."
Stejně jako většina lékařů ani Piomelli nedoporučuje konopí pro léčbu autismu, protože není dostatek solidních důkazů. Na rozdíl od epilepsie je výzkum autismu ve velmi rané fázi. Piomelli však připouští, že v některých případech je použití konopí pochopitelné.
"Rozhodně bych nesoudil rozhodnutí rodičů, kteří jsou zoufalí a ochotní to zkusit. Jen říkám, buďte velmi, velmi opatrní."
Jiní odborníci soukromě připouštějí, že pro rodiče, kteří již vyčerpali všechny možnosti, jsou potenciální rizika léčby konopím přijatelná. Podle Bernarda Rimlanda, zakladatele Autism Society for Autism a bývalého ředitele Autism Research Institute, jsou rizika lékařského konopí velmi mírná ve srovnání například s Risperdalem nebo psychotropními léky, které doktor Rimland považuje za nejméně užitečné a zároveň nejnebezpečnější.
"Zprávy od rodičů a pacientů naznačují, že lékařské konopí většinou funguje tam, kde všechny ostatní léky a terapie selhaly."
A co vy, naši čtenáři? Jaký je váš názor na léčbu autismu konopím? Podělte se s námi o své názory nebo zkušenosti v sekci komentářů!
Zdroje: wikipedia.org leafly.com miekosblog.com/ cannabisscience.com hightimes.com
Obrázky: ladybud.com offline cleveland.com media-1.lifehack



